Líbí se vám článek?
[Total: 1 Average: 5]
Příklady vět v tibetštině
| འདི་ག་ཪེ་ཪེད། |
adi ga-re redto co je | Co to je? /ti khare rä’/ |
| འདི་དེབ་ཪེད། |
adi deb redtoto kniha je | Toto je kniha. /ti thep re’/ |
| ཁྱེད་ཪང་བདེ་པོ་ཡིན་པས། |
khyed rang bde po yin pasty sám dobrý jsi + tázací částice | Máš se dobře? /khyerang tepo yin-pä/ |
| ང་ཪང་བདེ་པོ་ཡིན། |
nga rang bde-po yinjá sám dobrý jsem | Mám se dobře. /ngarang tepo yin/ |
| བོད་ལ་གནམ་གྲུ་ཡོད་ཪེད། |
bod la gnam-gru yod redTibet v letadlo být | V Tibetu jsou letadla. /phö-la namtru yo:re’/ |
| ཁོང་ལ་དེབ་མང་པོ་ཡོད་ཪེད། |
khong la deb mang-po yod redhe have book mnoho být | On má mnoho knih. /khong-la thep mangpo yo:re’/ |
| ཚེ་ཪིང་ལ་མོ་ཊ་ཡོད་ཪེད། |
tshe-ring la mo-ta yod redTshering má auto být | Tsering má auto. /tshering-la motra yo:re’/ |
| བླ་མས་གསོལ་ཇ་མཆོད་སོང། |
bla-mas gsol-ja mchod songlama + Ergativ čaj + Absolutiv pít + minulý čas | Láma pil čaj. /lamä’ sö:ca chö-song/ |
| ང་ཚོས་ཁོང་ལ་ཕྱག་དེབ་ཅིག་ཕུལ་པ་ཡིན། |
nga-tshos khong-la phyag-deb cig phul-pa-yinmy + Ergativ on + Dativ kniha neurčitý člen + Absolutiv dát + minulý čas | Dali jsme mu knihu. /ngatsö’ khong-la chatep ci’ phü:-payin/ |
Příklady vět v klasické tibetštině s českým překladem
V tibetštině, stejně jako v mnoha dalších asijských jazycích, je velký rozdíl mezi hovorovým a literárním jazykem. Psaný jazyk je většinou složitější a je také těžší se ho naučit. Pokud se tedy chcete učit tibetsky, rozmyslete si, jestli je vaší prioritou možnost se v Tibetu domluvit, nebo chcete spíše porozumět či dokonce překládat klasické tibetské buddhistické texty. Pokud zvolíte druhou možnost, můžete se podívat, jak vypadají jednoduché věty v klasické tibetštině. Pro získání hlubších znalostí tibetštiny používané v buddhistických textech, doporučuji knihu „Translating Buddhism from Tibetan, Joe Bransford Wilson, Snow Lion Publication, Ithaca, New York, 1992“, ze které jsou i následující ukázky.
| Tibetský text | Překlad slov | Český překlad |
|---|---|---|
| སྒྲ་མི་རྟག་པ་ཡིན། |
sgra – zvuk; mi-rtag-pa – nestálý; yin – je, být | Zvuk je nestálý. |
| སངས་རྒྱས་ཀྱིས་ཆོས་བསྟན། |
sangs-rgyas – Buddha; kyis – instrumentál (kým?, čím?); chos – doktrína, nauka, učení; bstan – učit | Buddha učil nauku. |
| སེམས། ཡིད། རྣམ་པར་ཤེས་པ་དོན་གཅིག་ཡིན་ནོ། |
sems – mysl; yid – myšlení, mysl, intelektrnam-par-shes-pa – vědomí; don-gcig – synonymní, rovnocenný, stejný; yin – je, být; no – částice označující konec výroku | Mysl, myšlení a vědomí jsou rovnocenné. |
| སངས་རྒྱས་ཀྱི་ཆོས་ནི་ལུང་དང་རྟོགས་པའི་ཆོས་ཡིན། |
sangs-rgyas – Buddha; kyi – částice genitivu; chos – doktrína, učení, dharma; ni – částice zvýrazňující předmět nebo téma; lung – Písmo svaté, kanonický text; dang – a; thogs-pa – uskutečnění se, realizace čeho + ‘i – částice genitivu; chos – učení, doktrína, dharma; yin – být | Buddhovy nauky jsou kanonickým textem i uskutečnitelným učením. |
| བོད་ལ་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་ཡོད་ |
bod – Tibet; la – v; byang-chub-sems-dpa – Bódhisattva; yod – existovat, existence, mít | V Tibetu jsou bódhisattvové. |
| རྒྱ་གར་ལ་དགོན་པ་མང་པོ་མེད། |
rgya-gar – Indie; la – v; dgon-pa – klášter; mang-po – mnoho; med – nebýt, neexistovat | V Indii není mnoho klášterů. |
| དགྲ་བཅོམ་པ་ལ་ཉོན་མོངས་མེད། |
dgra-bcom-pa – arhat; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); nyon-mongs – soužení, trápení; med – nebýt, neexistovat | Arhati nemají (nepociťují) strast. |
| འབྲས་བུ་རྒྱུ་ལ་བརྟེན་ནོ། |
‘abras-bu – efekt, výsledek, účinek; rgya – příčina; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); brten – záviset; no – pád terminativ po konečném na, vyjadřuje nějaké omezení; kde něco končí, až do jakého bodu (času, prostoru), konec výroku | Účinky závisí na příčinách. |
| ཇོ་བོ་རྗེ་བོད་ལ་བྱོན། |
jo-bo-rje – Atíša; bod – Tibet; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); byon – minulý čas od slovesa ‘abyon – přijít | Nejlepší Pán (Atíša) přišel do Tibetu. |
| ཚོར་བའི་མྱོང་བྱ་ལ་རྣམ་པར་སྨིན་པ་ཟེར། |
tshor-ba – pocit, pocítit, zkušenost + ‘ai – částice genitivu; myang-bya – předmět zkušenosti, zakoušený objekt; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); rnam-par-smin-pa – dozrát, zralý, uskutečnění, dospívání; zer – agentivní sloveso (se nazývá, se odkazuje na, chápeme jako) | Zakoušený předmět pocitu se nazývá uskutečnění. (/Termín/ uskutečnění se týká objektů, které zaznamenaly pocit.) |
| དགེ་འདུན་ལ་སྐྱབས་སུ་མཆིའོ། |
dge-‘adun – duchovní společenství, sangha; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); skyabs – útočiště, ochrana; su – částice akuzativu, příslovečného akuzativu, dativu a lokativu (k, v, na); mchi + ‘ai – jít, přijít + částice terminatvu | Přijímáme útočiště (jdeme k útočišti) u duchovního společenství. |
| མི་དགེ་བའི་ལས་བསགས་པ་ལ་བརྟེན་ནས་ངན་འགྲོར་སྐྱེ། |
mi-dge-b’ai-las – zhoubný čin, nectnostný čin, nespravedlivé činy; bsags-pa – hromadění, spojení, sloučení; brten – záviset, spoléhat, uchýlit k; nas – syntaktická částice naznačující pokračování věty, částice ablativu (od, než); ngan-‘agro + r – ve špatném zrození, zlé přerození, zlé existence + částice dativu-lokativu (v); skye – je narozen, být narozen, růst | V závislosti na nahromadění škodlivých činů se (člověk) špatně znovuzrodí. |
| ཆུ་ལས་ཆུ་བུར་བྱུང། |
chu – voda; las – částice ablativu (z); chu-bur – bubliny; byung – vyvstat, vzniknout, vycházet | Bubliny vznikají z vody. |
| སེམས་ཅན་ཐམས༌ཅད་སྡུག་བསྔལ་དང་བྲལ་ན་ཅི་མ་རུང། |
sems-can – cítící bytosti; thams-cad – vše, celý; sngug-bsngal – utrpení, bolest; bral – oddělený, bez; na – k, v, na (částice akuzativu, dativu a lokativu), jestliže, když; ci-ma-rung – jak hezké, jak bych si přál (,aby) | Nebylo by skvělé, kdyby všechny cítící bytosti byly bez utrpení? |
| དུ་བ་མཐོང་བ་ལས་མེ་ཡོད་པཪ་ཤེས། |
du-ba – kouř; mthong-ba – vnímat, vidět, spatřit, všimnout si, rozpoznat; las – čin, skutek, činnost, z důvodu čeho; me – oheň; yod-par – který je, existujcí, jsoucí; shes – vědět, poznávání, poznatky | (Jeden) pochopí, že když vidí kouř, existuje oheň. |
| བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་སྙིང་རྗེ་ཆེན་པོ་ལ་རག་ལས། |
byang-chub-kyi-sems – bodhičitta, altruistická snaha o osvícení, mysl osvícení; snying-rje-chen-po – velký soucit; la – a, (částice akuzativu, příslovce, dativu a lokativu), jsoucí, s ohledem na, v, na, k; rag-las – záviset na | Mysl osvícení závisí na velkém soucitu. |
| མིག་ཤེས་མིག་དབང་དང་གཟུགས་ལ་རྟེན། |
mig-shes – vědomí oka, poznávání okem; mig-dbang – schopnost / smysl oka; dang – a, s, nebo; gzugs – forma, tělo, hmota, viditelná forma, (Skt. rupa); la – na; rten – podporovat, záviset, základna | Vědomí oka závisí na smyslu zraku a formě. |
| འཁོར་ལོ་འཁོར་རོ། |
‘akhor-lo – kolo; ‘akhor – opakovaná zrození, putovat životy a smrtí; ro – částice označující konec výroku | Kolo se točí |
| ལུགས་ཐམས་ཅད་ཀྱི་ནང་ནས་དེ་མཆོག་ཏུ་གྱུར། |
lugs – systém, způsob, cesta; thams-cad – vše, všechna místa; kyi – (částice genitivu) čí, v; nang-nas – mezi, zevnitř, z nitra; de – to, tamto, on, ona, ono, určitý člen; mchog-tu-gyur – vrcholný, nejvyšší | Mezi všemi systémy, tento je nejlepší. |
| ཇོ་མོ་གླང་མ་རི་བོ་ཀུན་ལས་མཐོ། |
jo-mo-glang-ma – Mt. Everest; ri-bo – hory; kun-las – ze všech, ve všech případech; mtho – vysoký | Čho-mo-lang-ma (je) vyšší než všechny hory. |
| བླ་མ་དང་མགོན་པོ་འཇམ་དཔལ་དབྱངས་ལ་ཕྱག་འཚལ་ལོ། |
bla-ma – lama; dang – a, s, nebo; mgon-po – ochránce, mecenáš; ‘zam-dpal-dbyangs – Mandžughóša (Mandžušrí); la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); phyag-‘achal-lo – pocta komu, velebení, poklonit se, sklánět se před, pocta, vzdávám holt komu | Kláním se guru a ochránci Mandžughóšovi (jméno Maňdžušrího). |
| སྔོན་བྱོན་འཕགས་བོད་མཁས་གྲུབ་རྣམས་ལ་འདུད། |
sngon-byon – dávný, (před+jít), existující v minulosti, velcí služebníci minulosti; ‘aphgs-bod – Indie a Tibet (země představených a Tibet); mkhas-grub – učenci a mistři, učení praktikující; rnams – množné číslo, vše, všichni; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); ‘adud – poklona, pocta, klaním se, klanět se | Pocta dřívějším učencům a mistrům Indie a Tibetu. |
| བླ་མ་ལ་སྐྱབས་སུ་མཆིའོ།སངས་རྒྱས་ལ་སྐྱབས་སུ་མཆིའོ།ཆོས་ལ་སྐྱབས་སུ་མཆིའོ།དགེ་འདུན་ལ་སྐྱབས་སུ་མཆིའོ། | bla-ma – lama, guru; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.) – jít k útočišti; sangs-rgyas – Buddha; chos – dharma; dge-‘adun – sangha, duchovní komunita | Utíkám se pod ochranu ke guruovi (guruům).Utíkám se pod ochranu k buddhovi (buddhům).Utíkám se pod ochranu k dharmě.Utíkám se pod ochranu k sangze. |
| ཆུ་བོ་ཐམས་ཅད་རྒྱ་མཚོར་འདུ། |
chu-bu – řeka; thams-cad – vše; rgya-mtshor – oceán; ‘adu – shromažďovat, shromáždit, sbírat | Všechny řeky se shromáždí v oceánu. |
| སངས་རྒྱས་ཀྱི་མདོ་བོད་སྐད་དུ་བསྒྱུར། |
sangs-rgyas – Buddha; kyi – (částice genitivu) z čeho, z koho, kým/čím, v, který patří k; mdo – sútra(sútry); bod-skad – tibetština; du – (částice akuzativu, dativu a lokativu) k, v, na; bsgyur – přeložit, změnit | Buddhovy sútry byly přeloženy do tibetštiny. |
| སྟོང་ཉིད་མ་རྟོགས་ན་འཁོར་བ་ལས་འགྲོལ་བར་མི་འགྱུར། |
stong-nyid – prázdnota; ma-rtogs – aniž by si uvědomil, bez poznání, nepochopení; na – k, v, na (částice akuzativu, dativu a lokativu), jestliže, když; ‘akhor-ba – cyklická existence, cyklus ( bezmocné zrození, stránutí, nemoc a smrt), transmigrace, zrození-a-smrt; las – karma, aktivit, akce, čin; ‘agrol-ba+ra – uvolnění, osvobození, oproštění + (částice akuzativu, dativu a lokativu) k, jak, v; mi-‘agyur – neměnný, beze změny, nezměnitelný, stálý | Jestliže si (jeden) neuvědomuje prázdnotu, neosvobodí se z cyklické existence. |
| ཆོས་ཐམས་ཅད་རང་བཞིན་གྱིས་ཡོད་པས་སྟོང་ངོ། |
chos-thams-cad – všechny jevy, všechny věci, (Skt. sarvadharma); rang-bzhin-gyis-yod-pas – vlastní existence, (Skt. svabhavasat); stong – prázdný, prázdnota; ngo – částice označující konec výroku | Všechny jevy jsou prosté vlastní existence. |
Krátký tibetský příběh s českým překladem
Tibetský příběh s českým překladem z knihy Tibetan Grammar, H. A. Jäschke, na kterém je poměrně dobře vidět složitost čtení tibetského textu. V překladu tibetských slov jsou uvedeny i další významy tak, aby bylo snazší pochopit význam tibetských slov, i když některé významy s textem přímo nesouvisí.
Celý tibetský text v češtině:
Byly dvě ženy, které se hádaly o jednoho chlapce. Moudrý a chápavý král po přezkoumání (případu) nařídil toto: Vy dvě držte každá chlapce z jedné (strany) chlapce, tahejte a která ho dostane, může si ho odvést. Když takto pravil tak ta, která byla chlapcovou matkou, měla s chlapcem soucit, bála se, že ho zraní a tak i když měla dost síly, pořádně netahala. Král řekl té, která tahala silně: Protože toto není tvůj syn, je to syn té druhé ženy.
Když takto pravil a ukázalo se, že je to syn té, která tahala jemně, odnesla si ho.
| Tibetský text | Doslovný překlad | Volný český překlad |
|---|---|---|
| དེར་བུད་མེད་གཉིས་ཤིག་བུ་གཅིག་ལ་རྩོད་དེ། |
der – tam, na tom místě, v té době; bud-med – žena, ženy; gnyis – dva; shig – neurčitý člen; bu – syn, chlapec, dítě; gcig – jedna; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); rtsod – diskutovat, hádat se, disputace; de – minulé a přítomné příčestí, přišel, přichází | Byly tam dvě ženy, které se hádaly o jednoho chlapce. |
| རྒྱལ་པོ་བློ་མཁས་པས་བརྟག་ནས་འདི་སྐད་ཅེས་བསྒོའོ། |
rgyal-po – král; blo – porozumění, informovanost, znalosti, mysl, rozum; mkhas-pa + sa– obratný, moudrost, zkušenost, učenec, moudrý, moudrý člověk + (kým?), protože, (instrumentál); brtag – zhodnotit, zkoumat, analyzovat; nas – (částice ablativu) z, než; ‘adi-skad-ces – a tak, tudíž, takto, těmito slovy; bsgo + ‘ao – dát rozkaz, instrukce, nařídit + částice terminativu | Protože král byl moudrý a chápající, zhodnotil situaci a takto nařídil: |
| ཁྱོད་གཉིས་ཀྱིས་བུའི་ལག་པ་རེ་རེ་ནས་བཟུང་སྟེ། |
khyod – ty, vy, to; gnyis – dva; kyis – částice instrumentálu; bu+’ai – syn, chlapec + genitiv; lag-pa – ruka, paže; re-re-nas – každý, každý jednotlivý, jednotlivě; bzung-ste – se držet, zatknout, pevně stisknout, začít, počínaje od, převzato z | Vy dvě, které jste chytly z každé (strany) ruku chlapce, |
| དྲོངས་ལ་གང་གིས་ཐོབ་པ་བུ་ཁྱེར་ཞིག་ཅེས་བསྒོ་བ་དང། |
drongs rozkazovací způsob od slova ‘adren-pa – táhnout, tahat; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); gang-gis – tázací nebo souvstažná částice: kým/čím, kterým; thob-pa – získání, dosažení, získat; bu – syn, chlapec; khyer – při(vést), při(nést), minulý čas od ‘akhyer – při(vést), při(nést), odnést, vzít; zhig – zničit, rozbít, zlomit, neurčitý člen; ces – částice označující citaci, a tak, tudíž, takto; bsgo-ba – říci, vyzvat, vybídnout, nařídit; dang – a, s, nebo, protože, jakmile, příležitost | táhněte, a která ho dostane, (ta) si ho může odvést, řekl. |
| བུའི་མ་མ་ཡིན་པ་དེས་ནི་བུ་ལ་སྙིང་རྗེ་མེད་པས་སྣད་ཀྱིས་མི་དོགས་ཏེ། |
bu + ‘ai – syn, chlapec + genitiv; ma-ma – kojná, chůva, dětská sestra; yin-pa – bytí, být, je; des – proto, z toho důvodu, protože; ni – co do, pokud, proto, (oddělovací částice / bezvýznamová částice zvýrazňující předmět nebo téma); bu – syn, chlapec; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); snying-rje-mde-pa + sa – nemilosrdný, bez soucitu, bezcitný, nelítostný + instrumentál; snad– zranit, poranit, bodnout; kyis – částice instrumentálu; mi – zápor, člověk, muž, osoba; dogs – obavy, strach, pochybnosti, otálet; te – průběhová částice indikující že se toho ve větě dále odehraje více / někdy spouští přívlastek a obvykle indikuje že ve větě je další věta, když, po, když | Ta, která nebyla chlapcovou matkou, (se poznala) protože neměla s chlapcem žádný soucit, nebála se, že ho zraní, |
| མཐུ་ཇི་ཡོད་པར་དྲངས་སོ།། |
thung – síla, silný, mocný; ji – co, jak, kolik; yod-par – který je, existující, jsoucí; drangs je minulý čas od slovesa ‘adren – tahat, vést, přinést, citovat z; so – částice indikující konec prohlášení, štěstí, pohodlí | táhla takovou silou, jakou jen mohla. |
| བུའི་མ་གང་ཡིན་པ་དེ་ནི་བུ་ལ་བྱམས་པས་སྣད་ཀྱིས་དོགས་ཏེ། |
bu + ‘ai – syn, chlapec + genitiv; ma – matka, částice záporu; gang – tázací zájmeno: co, kdo, který; yin-pa – je, být; de-ni – ten, tento, to, to je; bu – syn, chlapec; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.); byams-pa + sa – láska, přátelství, náklonnost, milující laskavost, Maitreya + kým/čím, protože, (instrumentál); snad-kyis-dogs-te – bát se že ho zraní | Ta, která byla (ve skutečnosti) chlapcovou matkou, protože s ním soucítila, bojíce se, že (ho) zraní, |
| སྟོབས་ཀྱིས་ཐུབ་ཀྱང་དྲག་ཏུ་མ་དྲངས་སོ།། |
stobs-kyis – přes sílu, pomocí, skrze, silou čeho; thub – být schopný (udělat něco), být možný, moci, smět, Buddha, svatý, moudrý; kyang – ale, dokonce, také, rovněž, avšak, nicméně, ačkoliv; drag-tu – silně, vážně, důrazně, vehementně, násilně, s velkou energií; ma – částice negativu, matka; drangs je minulým časem slovesa ‘adren – tahat, vést, přinést, citovat z; so – částice indikující konec prohlášení, štěstí, pohodlí | ačkoliv měla dost sil, netahal pořádně. |
| རྒྱལ་པོས་དྲག་ཏུ་དྲངས་པ་དེ་ལ། |
rgyal-po + sa – král + kám/čím, (instrumentál); drag-tu – silně, vážně, důrazně, vehementně, násilně, s velkou energií; drangs je minulým časem slovesa ‘adren – tahat, vést, přinést, citovat z; pa – bývá připojené k mnoha slovům ze zvyku, často změněné na ba po samohlásce nebo nga, la a ra, značí infinitiv a participium, často užívané u finitních sloves a pro označení profese u osoby; de – on, ona, ono, to, toto; la – částice pádu dativ lokativ (v, na, pro, z, pod, atd.) | Král (řekl) té, která tahala silně: |
| འདི་ནི་ཁྱོད་ཀྱི་བུ་མ་ཡིན་ཏེ། |
adi-ni – toto, pokud, podobně jako v našem případě, týkající se, ohledně; khyod-kyi – tvůj, tvá, tvé; bu – syn, chlapec; ma-yin-te – není | V tom případě (a proto) toto není tvůj syn, |
| བུད་མེད་ཅིག་ཤོས་ཀྱི་བུ་ཡིན་པས་ན། |
bud-med – žena, ženy; cig-shos – ten druhý (z páru); kyi – (částice genitivu) z čeho, z koho, kým/čím, v, který patří k; bu – syn, chlapec; yin-pa + sa – být + kým/čím, protože, (instrumentál); na – se někdy nadbytčně (pleonasticky) přidává k pas pro zesílení jeho významu | je to syn té druhé ženy, |
| དྲང་པོར་སྨྲོས་ཤིག་ཅེས་སྨྲས་པ་དང། |
drang-po + ra – správně, rovně, čestně, férově + (částice akuzativu, dativu a lokativu) k, jako, v; smros – je imperfektní tvar slovesa smra-ba – mluvit, vyslovit, říci, obhajovat, ohlásit, kazatel; shig – neurčitý člen, rozkazovací způsob (po slovesu); ces-smras-pa – tato slova, tento projev, tato řeč; dang – a, s, nebo | Když takto promluvil, |
| དལ་གྱིས་དྲངས་པའི་བུ་ཡིན་པར་གྱུར་ཏེ་བུ་ཁྱེར་རོ༎ |
dal-gyis – jemně, pomalu, lehce; drangs minulý čas slovesa ‘adren – táhnout, vést, přinést, citovat, citovat z + pai – genitiv; bu – syn, chlapec; yin-pa + ra – je, jsoucí, být + (částice akuzativu, dativu a lokativu) k, jako, v; gyur – ukázat se, proměnit se v, stát se, změnit, vyvstat, být; te – průběhová částice indikující že se toho ve větě dále odehraje více / někdy spouští přívlastek a obvykle indikuje že ve větě je další věta, když, po, když; bu – syn, chlapec; gyer – přinést, odnést, unéstro – částice označující konec výroku | jak se ukálo, že je syn té která tahala jemně, (ona) si chlapce odvedla. |
Buddhistické termíny a jména v tibetštině a češtině
V této tabulce najdete výběr buddhistických termínů, jmen buddhů a bódhisattvů v tibetštině, které vám mohou pomoci třeba při překládání různých popisků a nápisů v tibetštině. Jde jen o malý výběr, ale snad vám bude užitečný.
| Text v tibetštině | Český ekvivalent |
|---|---|
| སྒྲོལ་མ་ |
Tára (ženský buddha) |
| རྡོ་རྗེ་རྣལ་འབྱོར་མ་ |
Vadžrajoginí /Vajrayogini/ (ženský buddha) |
| ལམ་རིམ་ཆེན་མོ་ |
Vznešené sutpně stezky – Lamrim Chenmo (Tibetský buddhistický text ukazující postupné kroky na cestě k osvícení.) |
| འཁོར་བ་ |
Cyklická existence |
| མྱ་ངན་ལས་འདས་པ་ |
Nirvana |
| དམྱལ་བ་པ་ |
Pekelné bytosti (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| ཡི་དྭགས་ |
Hladoví duchové (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| དུད་འགྲོ་ |
Zvířata (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| མི་ |
Lidé (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| ལྷ་མ་ཡིན་ |
Polobohové (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| ལྷ་ |
Bohové (Jedno ze šesti možných zrození.) |
| ཐེག་པ་ཆེན་པོ་ |
Velký vůz (Mahajána) |
| སངས་རྒྱས་ |
Buddha |
| ཤཱཀྱ་ཐུབ་པ་ |
Šákyamuni (Buddha Gautama) |
| རྡོ་རྗེ་འཆང་ |
Vadžradhara /Vajradhara/ |
| རྡོ་རྗེ་ |
Vadžra (Dordže) |
| རྡོ་རྗེ་སེམས་དཔའ་ |
Vadžrasattva /Vajrasattva/ |
| ཀུན་ཏུ་བཟང་པོ་ |
Samantabhadra |
| སྟོང་པ་ཉིད་ |
Prázdnota |
| དབུ་མ་པ་ |
Madhyamaka (Mahāyānová buddhistická filosofická škola založená Nágardžunou.) |
| བྱང་ཆུབ་ |
Osvícení |
| ཚེ་དཔག་མེད་ |
Amitayus |
| ཉན་ཐོས་ |
Posluchač |
| རང་རྒྱལ་ |
Osamělý dobyvatel |
| དགྲ་བཅོམ་པ་ |
Arhat |
| བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་ |
Bodhisattva |
| རྒྱལ་བ་ |
Dobyvatel (Buddha) |
| འཇམ་དཔལ་ |
Mandžušrí /Manjushri/ |
| སྤྱན་རས་གཟིགས་ |
Avalokitéšvara (Čenrezig) |
| ཕྱག་ན་རྡོ་རྗེ་ |
Vadžrapani |
| མགོན་པོ་ |
Ochránce |
| མཁྱེན་པ་ |
Znalosti, moudrost |
| བརྩེ་བ་ |
Soucit |
| ནུས་པ་ |
Schopnost, síla, energie |
| ཡི་དམ་ |
Jidam (meditační božstva) |
| གསང་བ་འདུས་པ་ |
Guhyasamaja (meditační božstvo) |
| འཁོར་ལོ་སྡོམ་པ་ |
Čakrasamvara |
| རྡོ་རྗེ་འཇིགས་བྱེད་ |
Vadžrabhairava |
| ཀྱཻ་རྡོ་རྗེ་ |
Hevadžra |
| རྡོ་རྗེ་རྣལ་འབྱོར་མ་ |
Vadžrayogini |
| རྡོ་རྗེ་ཕག་མོ་ |
Vadžravarahi |
| དུས་འཁོར་ |
Kalačakra |
| རྟ་མགྲིན་ |
Hayagriva |
| རྡོ་རྗེ་ཕུར་པ་ |
Vadžrakila |
| གཤིན་རྗེ་ |
Yama (Pán smrti) |
| བདག་ |
Já, já sám |
| བདག་ཅག་ |
My, nám |
| དགའ་ལྡན་ |
Tušita (čistá země) |
| དགའ་བ་ |
Štěstí, blaženost, radost |
| བསླབ་པ་ |
Tréning, praxe |
| ཚུལ་ཁྲིམས་ |
Etika, morálka (Skt. síla) |
| ཏིང་ངེ་འཛིན་ |
Koncentrace, meditace (Skt. samadhi) |
| ཤེས་རབ་ |
Moudrost (Skt. pradžňa) |
| འདུལ་བ་ |
Vinaya (předpisy a pravidla pro mnichy žijící v buddhistických klášterech) |
| གསང་བ་ |
Tajný |
| སྔགས་ |
Mantra |
| རྒྱུད་ |
Tantra, kontinuum |
| རྡོ་རྗེ་ཐེག་པ་ |
Vadžrayana |
| སངས་རྒྱས་ཀྱི་བཀའ་ |
Buddhova slova |
| སྐྱབས་འགྲོ་ |
Jít k útočišti |
| སྐྱབས་ |
Útočiště |
| དཀོན་མཆོག་གསུམ་ |
Tři klenoty (Buddha, Dharma a Sangha) |
| ཆོས་ |
Dharma, učení |
| དགེ་འདུན་ |
Sangha, duchovní komunita |
| དགེ་སློང་ |
Mniši |
| དགེ་སློང་མ་ |
Mnišky |
| དགེ་བསྙེན་ |
Laici |
| དགེ་བསྙེན་མ་ |
Laici (ženy) |
| དགེ་ཚུལ་ |
Mniši novici |
| དགེ་ཚུལ་མ་ |
Mnišky novicky |
| དགེ་སློབ་མ་ |
Mnišky na zkoušku |
| སྒོམ་པ་ |
Meditace (Skt. bhavana) |
| བསམ་གཏན་ |
Koncentrace (Skt. dhyana) |
| མཉམ་པར་བཞག་པ་ |
Meditativní rovnováha |
| སྙོམས་པར་འཇུག་པ་ |
Meditační pohroužení (Skt. samapatti) |
| ཞི་གནས་ |
Klidné setrvávání (Skt. samatha) |
| ལྷག་མཐོང་ |
Speciální vhled (Skt. vipasyana) |
| རྩེ་གཅིག་པ་ |
Jednobodový |
| ཐབས་ |
Prostředky, techniky (Skt. upaya) |
| ཚོད་མེད་བཞི་ |
Čtyři nezměrnosti /Four immeasurables/ |
| ཚོད་མེད་ |
Neměřitelná, nezměrný |
| བཏང་སྙོམས་ |
Klid, vyrovnanost |
| བྱམས་པ་ |
Láska |
| སྙིང་རྗེ་ |
Soucit |
| དགའ་བ་ |
Radost |
| ཆོས་ཉིད་ |
Přirozenost, realita (Skt. dharmata) |
| མཉན་ཡོད་ |
Šravasti (Skt. Sravasti) |
| སེམས་ཙམ་པ་ |
Cittamatra – buddhistická škola “Pouhé mysli” |
| མདོ་སྡེ་པ་ |
Sautrantika – buddhistická škola “súter” |
| བྱེ་བྲག་སྨྲ་བ་ |
Vaibhašika – buddhistická škola “výkaldu” |
| ཐལ་འགྱུར་བ་ |
Prasangika (Následníci), část buddhistické školy Střední stezky (Madhyamaka) |
| རང་རྒྱུད་པ་ |
Svatantrika (Autonomisté), část buddhistické školy Střední stezky (Madhyamaka) |
| རིགས་པའི་རྗེས་འབྲང་ |
Buddhističtí epistemologové, část školy “pouhé mysli” |
| ལུང་གི་རྗེས་འབྲང་ |
Buddhističtí skripturalisté, část školy “pouhé mysli” |
| རིགས་པའི་རྗེས་འབྲང་ |
Buddhističtí epistemologové, část “školy súter” |
| ལུང་གི་རྗེས་འབྲང་ |
Buddhističtí skripturalisté, část “školy súter” |
| ཀླུ་སྒྲུབ་ |
Nagardžuna (Škola střední stezky) |
| འཕགས་པ་ལྷ་ |
Aryadeva (Škola střední stezky) |
| ཐོགས་མེད་ |
Asanga (Skripturalista školy střední stezky) |
| དབྱིག་གཉེན་ |
Vasubandhu (Skripturalista školy “súter” a “pouhé mysli”) |
| ཕྱོགས་ཀྱི་གླང་པོ་ |
Diganga (Epistemolog školy “súter” a “pouhé mysli”) |
| ཆོས་ཀྱི་གྲགས་པ་ |
Dharmakriti (školy “súter” a “pouhé mysli”) |
| ཟླ་བ་གྲགས་པ་ |
Čandrakriti (Consequentialista školy střední cesty) |
| ཞི་བ་ལྷ་ |
Šantideva (Consequentialista školy střední cesty) |
| ཞི་བ་འཚོ་ |
Šantarakšita (Autonomista školy střední cesty) |
Zdroje:
Wikipedia
Manual of Standard Tibetan – Language and Civilization, Nicolas Tournadre and Sangda Dorje, Snow Lion Publications 2003
Translating Buddhism from Tibetan, Joe Bransford Wilson, Snow Lion Publication, Ithaca, New York, 1992
Tibetan Grammar, H. A. Jäschke, Frederick Ungar Publishing Co., New York 1954
Základy gramatiky moderní hovorové Tibetštiny, Karolinum, Praha 2005