Naučte se tibetštinu!

(1 votes, average: 5.00 out of 5)

Loading...

 

Naučte se s námi základy tibetštiny! Ukážeme Vám, jak se tvoří jednotlivá slova a věty a jak se píše tibetské písmo. Na dalších podstránkách si můžete poslechnout jak tibetština zní, nebo si vyzkoušet překlad krátkého tibetského textu.

Tibetština (tib. bod-skad – བོད་སྐད་) patří do Tibeto-Barmské jazykové rodiny. Ta kromě tibetštiny a barmštiny zahrnuje i několik menších převážně himalájských jazyků a jazyky v okolí řek Mekong a Salween. Tibeto-Barmská jazyková rodina je větví Sino-Tibetské jazykové rodiny, která co do velikosti a rozmanitosti srovnatelná s Indoevropskou jazykovou rodinou.

Tibetská abeceda

Tibetskou abecedu vytvořil z indického písma Lanča Thonmi Sambhota (thon-mi-sam-bho-ta ཐོན་མི་སམ་བྷོ་ཏ་), ministr tibetského krále Songtsen Gampa (srong-btsan-sgam-po སྲོང་བཙན་སྒམ་པོ་) kolem roku 632.

Tibetská abeceda se skládá z třiceti souhlásek a čtyř samohlásek. Nepsaná samohláska “A” ཨ་ se automaticky předpokládá u každé z 29 souhlásek.

Tibetská gramatická tradice říká, že bez této samohlásky budou všechny souhlásky mrtvé (srog-med སྲོག་མེད་).

Samohlásky v tibetštině

V tibetštině jsou 4 samohlásky – i, u, e, o. V písmu se samohlásky zapisují čtyřmi diakritickými znaky, které se přidávají pod nebo nad souhlásky.

Na obrázku jsou samohlásky samostatně, s písmenem A a s písmenem RA.

Struktura tibetských slov

Přestože tibetština používá normální abecedu a nikoliv znaky jako čínština, je zápis a skladba slov v tibetštině poměrně složitá. První se čte hlavní písmeno, poté podepsané písmeno (a případně ještě další podepsané, viz haum/húm v mantře “Óm mani padme Húm”) a pak teprve nadepsaná samohláska.