Klášter Erdenedzú

Článek vyšel v časopisu NOVÝ ORIENT 9/87 
Autor textu: PETR SKŘIVÁNEK 
Některé části textu mohou být upraveny autorem webu.

Cesta ze známého lázeňského místa Chudžirtu do dnešního Charchorinu trvá “terénním” autobusem zhruba dvě hodiny a cestující si opravdu užijí své. Vyplatí se ovšem občas zastavit a trochu se porozhlédnout po nádherné mongolské krajině.

Stůpa v mongolském klášteře Erdene Zuu

Stůpa v mongolském klášteře Erdene Zuu (foto D. Bečková)

Blížíme-li se k Charchorinu, již zdálky můžeme spatřit množství bílých suburganů, zdobících masívní zeď největšího mongolského kláštera Erdenedzú. Celý komplex se v typické mongolské krajině neobyčejně vyjímá a působí vskutku impozantně.

Toto místo je historicky velmi významné, neboť zde kdysi stávalo slavné město Karakorum, jež bylo centrem největší světové říše, založené Temüdžinem neboli Čingischánem. Zcela jistě bylo významným dílem architektonickým a uměleckým. Nacházela se zde např. vysoká zlatá fontána v podobě palmy, kterou údajně postavil pařížský zlatník Buchier. Zdá se, že tato část Mongolska hrála důležitou úlohu již u starých Hunů, tedy před začátkem našeho letopočtu.

Erdenedzú. Chrám Lavram v tibetském slohu

Erdenedzú. Chrám Lavram v tibetském slohu (foto J. Tomek)

Stůpa v Erdene Zuu

Stůpa v Erdene Zuu (foto D. Bečková)

Karakorum je jméno staroturecké a znamená “Černý val”. Město v r. 1388 zpustošila čínská armáda dynastie Ming, což znamenalo definitivní rozpad velké říše Mongolů. Dnes se zde nenachází prakticky nic, kromě kamenné želvy, symbolu stáří, která alespoň částečně připomíná někdejší slávu města.

Klášter Erdenedzú vznikl doslova z rozvalin bývalého Karakorumu, a to v r. 1586. Dal jej postavit Abataj-chán. Erdenedzú je chalchská výslovnost mongolského “erdene”, což znamená “drahokam” a tibetského “džo-bo”, což znamená “pán”. Erdenedzú se tedy volně překládá jako Drahokamový Buddha. Všeobecně je považován za nejstarší lamaistický klášter Mongolska, avšak s tímto tvrzením lze polemizovat. I když se lamaismus začal šířit mezi mongolským obyvatelstvem až v 16. – 17. století, do mongolských zemí se dostal mnohem dříve. Buddhismus zde byl rozšířen již za Ujgurů. Jsou zprávy o tom, že ‘klášter je vlastně obnovená buddhistická svatyně, kde byla umístěna velká Buddhova socha, která měla uprostřed čela rubín velikosti holubího vejce. Údajně zde stával i ujgurský buddhistický chrám z 10. století.

Láma v klášteře Erdene Zuu

Láma v klášteře Erdene Zuu (foto D. Bečková)

Celý klášterní areál je obrovský, jeho rozloha činí 400 x 400 m. Zdi obsahují celkem 108 suburganů, postavených z cihel starého Karakorumu. Kdysi klášter obývalo na 10 000 lámů a bylo zde asi 60 chrámů. Nacházela se zde také obrovská jurta chána Abataje, která měla v průměru zhruba 45 metrů. Není bez zajímavosti, že zde pobýval v zimě 1905-1906 i předposlední dalajláma Ngag-dbang Blo-bzang Thub-ldan, když prchl z Tibetu před Angličany. Žel, z bývalé okázalosti kláštera nezůstalo mnoho, neboť velmi utrpěl v mnoha bojích s církevní reakcí. Ale i tak patří k nejkrásnějším a nejdůležitějším kulturním památkám Mongolska a každý návštěvník si s němým úžasem uvědomí, jak velkolepé dílo to muselo být.

Dnes je zde velké prostranství, zarostlé trávou a několik budov, z nichž nejvýznamnější jsou tři chrámy, velký suburgan a tibetský palác Lavran. Všechny tyto budovy však stojí za zhlédnutí, neboť jsou opravdovými skvosty. Největší pozornost poutají tři chrámy, Gurvan dzú, které postavili Tüšetü-chánové. Působí velmi hezky, poněvadž byly v posledních letech obnoveny. Levý chrám dal postavit Abataj-chán, další pak jeho syn Gombodordž se svou ženou. Jejich syn Öndörgegén Dzanabadzar se později stal oficiální hlavou lamaistické církve v Mongolsku. Byl to první bogdogegén, převtělenec Congkhapy, ale také velký umělec a státník. V prostředním chrámu se nachází hlavní božstvo Erdenedzú, Gombogur. Před levým chrámem je hrobka Abataj-chána, napravo hrobka jeho syna Gombodordže. Jeho žena, tedy matka Dzanabadzara, je pohřbena mimo hradby kláštera. Další velmi krásnou budovou je palác Lavran, postavený v tibetském stylu. Je to jediná památka svého druhu na celém území Mongolska. Uvnitř jsou vystaveny zejména thangky a sochy různých božstev.

Chrám v klášteře Erdene Zuu

Chrám v klášteře Erdene Zuu (foto D. Bečková)

Vnitřek chrámu obsahuje opravdu cenné exponáty, ovšem některé z nich pocházejí z jiných klášterů. Byly zachovány v původních interiérech a návštěvník má možnost spatřit mnohé, co patřilo k lamaismu. Jsou zde tajemné masky, které se používaly k rituálnímu tanci zvanému cam, lastury, do kterých lámové troubili při bohoslužbách, četné sošky bohů o bůžků i bohatě zdobená roucha, která pokrývají stěny svatyň. Vrcholem je samozřejmě obrovská Buddhova socha s drahokamem uprostřed čela. Celkový dojem umocňuje tříminutové dunění bronzového gongu, vůně různých vykuřovadel a podivný polostín. Návštěvník má bizarní pocit, jakoby se náhle ocitnul v minulých staletích… Pro mnohé je nepochopitelná skutečnost, že zde nejsou žádná složitá bezpečnostní zařízení a všechny ty cennosti jsou prostě zavřeny za obyčejnými dveřmi, opatřenými obyčejnými zámky. Uvnitř všech budov je však přísně zakázáno fotografovat, takže unikátní snímky mohou pořídit pouze odvážní.

Falický monolit v areálu Erdenedzú.

Falický monolit v areálu Erdenedzú. (foto J.Tomek)

V okolí dnešního Charchorinu se nachází ještě několik zajímavostí. Objevili jsme zde zbytky dvou suburganů neznámého původu a také velký kamenný falus, směřující ke klínu hor. Snad byly tyto hory považovány za ženské božstvo země, ale my jsme se také dozvěděli pikantní historku o jistém žertu lámů, který vymysleli svému kolegovi, když zapomněl na své poslání a zamiloval se. V každém případě nejde pouze o nějakou atrakci, nýbrž o docela zajímavou a jistě velmi starou památku, která je dnes dokonce chráněna oplocením. Něco podobného se prý nachází pouze v Indii. Náš orientalista Pavel Poucha však uvádí, že podobné symboly byly v Mongolsku dosti rozšířeny.

Návštěva kláštera Erdenedzú a jeho okolí je pro každého podnětná a nabízí vrcholný kulturněhistorický zážitek.