Mongolsko

Mongolsko
Монгол улс - mongol uls
Mongolsko v klasickém mongolském písmu. Mongol ulus
Monglská vlajka
Mongolská vlajka
Mongolský státní znak
Státní znak
Hlavní město: Ulaanbaatar
Úřední jazyk: Mongolština
Rozloha: 1,564,115.75 km2
Počet obyvate: 2,921,287 (2013)
Hustota osídlení: 1,84 obyv./km2 (2013)
Měna: Tögrög (MNT) ( Төгрөг )
Časová zóna: UTC+7 až +8

Mongolsko, přezdívané „Země modrého nebe“, je vnitrozemský stát vklíněný mezi Čínu a Rusko. Rozlohou přes 1,5 mil km2 se řadí k velkým státům. Pro srovnání, Mongolsko je velké asi jako 3 Francie. I když je Mongolsko známé hlavně díky svým nekonečným stepím, jsou zde i vysoké hory (přes 4000 metrů), rozlehlé lesy, pouště a nádherná jezera.

Mongolové

Mongolové na venkově jsou pohostinní a milí lidé, kteří mají to, čemu říkáme „zdravý rozum“ – zdá se, že vědí co je v životě opravdu důležité. Je to asi díky životě v drsných podmínkách, životě v souladu s okolní přírodou a snad i trochu díky buddhismu. Naproti tomu lidé ve městech (hlavně tedy v Ulaanbaataru) jsou úplně jiní. Tedy jiní než „praví“ mongolové ve stepi. Městští mongolové jsou vlastně stejní jako mi a další lidé žijící ve městech kdekoliv na světě. Právě spojení těchto dvou „kultur” – venkovské a městské, působí zejména v Ulaanbaataru značně kontrastně. Mongolové totiž stále jezdí do Ulaanbaataru s vyhlídkou lepšího života. A tak nejsou výjimkou venkovské rodiny, které prodají svá stáda, tedy všechno své bohatství a postaví si jurtu na okraji Ulaanbaataru s tím, že si najdou práci a budou si žít „lépe“. I když to ale mohou být šikovní, schopní a moudří lidé, neumějí vlastně nic, s čím by se mohli ve městech uplatnit. A tak často skončí u alkoholu, sbírání odpadků nebo v lepším případě jako pouliční prodavači žvíkaček a cigaret.

Náboženství v Mongolsku

Mongolové jsou nejčastěji šamanisté, buddhisté anebo něco mezi tím. Buddhistické kláštery a chrámy byli prakticky všechny zničeny během čistek na konci třicátých let 20. Století. Dnes je však najdete v téměř každém městě nebo větší vesnici. Jen v Ulaanbaataru je více než 30 buddhistických klášterů (mniši v klášterech většinou nebydlí, přesto se tento ustálený termín používá).

Geografie Mongolska

Mongolsko je země kontrastů. Jsou zde vysoké hory, širé stepi, lesy, písečné duny, sladkovodní i slaná jezera, řeky plné ryb, milióny koní, koz, ovcí a jaků a nádherná divoká příroda. To vše pod nádhernou modrou oblohou, která se zde zdá rozlehlejší než kdekoli jinde. Takové věci jako pozorování noční oblohy nebo duhy zde dostávají úplně jiný rozměr.

Mongolsko je 19. největší zemí světa. Leží na náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou 1580 metrů. Hlavní město Ulaanbaatar leží ve výšce 1350 metrů. Velmi zjednodušeně lze říci, že sever Mongolska je tvořen hlavně lesy, střed a východ jsou spíše stepi, na jihu je polopoušť Gobi a na západě jsou hory.

V Mongolsku jsou tři dominantní pohoří. Pohoří Altai (Алтайн нуруу) v jihozápadní části Mongolska s nejvyšší horou Mongolska – Khüiten (Хүйтэн оргил) – 4374 m.n.m. Další je pohoří Khangai (Хангайн нуруу) v centrálním Mongolsku s nejvyšší horou Otgontenger (Отгонтэнгэр) – 4008 m.n.m. A konečně pohoří Khentii (Хэнтийн нуруу) ve středním a severním Mongolsku s nejvyšším vrcholem zvaným Asralt Khairkhan (Асралт хайрхан) – 2799 m.n.m.

Administrativně se Mongolsko člení na 21 ajmaků (Аймаг), které se dále dělí na 329 sumů (Сум).

Zdroje:
Mongolsko na Wikipedii
Mongolsko – Stručná historie států, Michal Schwarz, Libri, Praha 2010
Colloquial Mongolian, The Complete Course for Beginners, Alan J. K. Sanders and Jantsangiin Bat-Ireedüi, London 1999